Irské řetězy

Poslední vánoční dárek pro bratra Martina a jeho přítelkyni Danielu je ještě ve výrobě. Začali jsme se spolu domlouvat v půlce prosince s tím, že začnu šít až v lednu. Deka má být do oranžova, látku s drobnými kytičkami mají na povlečení, měla jsem ještě necelý metr doma a dalších pár centimetrů jsem získala od kamarádky, je to starší vzor a už není nikde v obchodech. Děkuji Jani. Z několika odkazů si vybrali irské řetězy. Tento vzor jsem si chtěla vyzkoušet už dlouho, dokonce na něj mám už i připravené látky, slunečnice do žluta, tak snad dojde i na ně.

Irský řetěz se šije moc hezky, mám ráda klasické šití „na zámečky“, top na dvojdeku jsem měla ušitý za 4 dny, ve čtvrtek večer jsem začala a v neděli jsem měla hotovo. Je pravda, že počasí bylo venku nic moc, doma manžel i dcera nemocní, tak mě ven nic netáhlo a mohla jsem v klidu šít.

DSC_0451

 

Teď je potřeba ještě udělat z topu deku.. Snažila jsem se koupit vatelín, ale v obchodech je vyprodaný a ve výrobě teprve začínají. Naštěstí mě zachránila Jana Dušková a tak můžu začít kompletovat, sešít vatelín na potřebnou velikost a ještě musím pohledat látky na spodní stranu.

 

Honzíkova cesta

Samozřejmě jsem šila i dárky pro rodinu.

Nejvíce času mě zabrala deka „Honzíkova cesta“ pro synovce, vzpomněla jsem si na jednu z prvních knížek, co jsme jako prvňáčci před lety četli, ještě to byla myslím Anička z I.A, musím se pak zeptat sestry, co čtou dnešní děti.

Už pár let doma čekaly moc hezké malé obrázky s lodičkami, kompasy a majáky. V hlavě mě uzrával nápad na deku, dokoupila jsem ještě panel s většími majáky, vytáhla kostičkované béžové a modré látky, které se mě zdály k tématu vhodné, na oživení přidala další modré a červené látky, Honzík červenou rád, a taky látku s mapou, ty má rád taky. Namalovala jsem si náčrtek, dělám si jej na čtverečkovaný papír v přibližném měřítku, a pustila se do práce.

Moc mě potěšilo, když jsem se v průběhu šití od sestry dozvěděla, že si šestiletý Honzík přeje od Ježíška dovolenou u moře. Takže jsem se s dekou trefila. Dokonce mi ji pochválil i švagr, „já ten patchwork moc nemusím, ale tohle se mě líbí“.

K dece jsem ještě ušila trochu větší polštář a uchem, do kterého se dá deka složit a odnést.

2014-12-21 15.51.21 2014-12-25 11.06.49

 

X blok

Koupila jsem si nové pravítko, vlastně jsem si jich koupila víc (když už člověk platí poštovné..). Jedno z nich jsem hned vyzkoušela. Myslela jsem si, že udělám jen pár bloků, že z toho bude polštářek. Vybrala jsem obyčejné látky, které mám doma už dlouho, dva odstíny růžové a bílou. Šití šlo krásně, s pravítkem jsem ze začátku trochu zápasila a několikrát měřila, abych ho přiložila správným směrem, zkrátka podle hesla „dvakrát měř a jednou řež“. Výsledek byl dobrý, jen ten polštář by nevynikl, tak jsem šila další bloky, že bude deka. Jenže tmavší růžové byl jen malý kousek, nedávno jsem ji použila na zadní stranu deky. Co teď? Zase stojím před skříní a probírám látky, která by se hodila… Nakonec padla volba na stejný vzor v zelené.

2014-03-12 19.51.16 2014-03-12 19.51.48 2014-03-12 19.52.01 2014-03-12 19.52.18 2014-03-12 19.52.32 2014-03-12 19.52.432014-03-12 19.53.25 2014-03-12 19.54.27 2014-03-12 20.27.23

Tak mám hotový top, vlastně část topu, ještě budu šít borduru. Snad mi to nebude dlouho trvat.

102 vrcholů

V lednu jsem ušila deku pro svého šéfa. Objednala mu ji jeho manželka, domluvily jsme se na vzoru a barevném ladění, bílý podklad s jemnými odstíny modré. Ideálně se na ni hodily čtverce Bali batik od Hoffmana ve velikosti 5 x 5 inch a pár čtverců 10 x 10 inch + nějaké batiky v metráži na doplnění a olemování.

Deka dostala název 102 vrcholů – pan šéf Jirka žije v Krkonoších, na Sněžku chodí zásadně Obřím dolem několikrát ročně. Krásně se hodí i do jejich přírodně laděného domu.

102 vrcholů

Deka kruhové bargello

Se šitím jsem začala už někdy před rokem na kurzu kruhového bargella. Už při vybírání látek jsem se zapotila, vybrat 18 látek ladících k sobě a přecházejících od nejsvětlejších k nejtmavším barvám, to mi dalo pěkně zabrat. Trochu mi pomohlo, že jsem si ujasnila, pro koho budu šít, jaké má rád barvy, ale i tak to byla pro mě a pro dceru, která mi radila, práce na celý večer. Ještě před šitím jsem přehazovala a ladila barvy.

Kruhové bargello, by mělo mít tvar kruhu, ale kruh by byl velký na dvojdeku a já chtěla deku na jednolůžko, tak vznikla tato spirála. Chvíli si poležela v šuplíku..než jsem se pustila do konečného zpracování, tj. udělat sendvič a prošít. Ze spodní strany jsem dala mikrofleecovou deku, přikrývka je potom krásně měkoučká a příjemná na zakrytí. Věděla jsem, že osoba pro kterou šiji je zimomřivá.

Tak a ještě musím prozradit kdo deku dostal, moje tchýňka k 70. narozeninám. Snad se nezlobí, že jsem prozradila věk, ale ona na něj vůbec nevypadá.

Na kompletní galerii výrobků se můžete podívat na Pinterestu

2013-10-28 16.28.36