Tyrkysová sada pro sestru

V únoru jsem šila rámečkovou peněženku a dokladovku pro sestru Janu. Její peněženka už byla v notném rozkladu, tak jsme se domluvily, že nebudeme čekat na další narozeniny nebo vánoce. Vybrala jsem tyrkysovou batiku, z podobné ve stejné barevnosti jen s trochu větším vzorem jsem ji šila kabelku k narozeninám, a k ní tyrkysovou koženku na středovou nejvíce namáhanou část peněženky. Přišila jsem ji na ozdobení motýlka.

Při šití peněženky je potřeba si připravit spoustu dílů, které se pak sestavují dohromady.

Janča potřebovala udělat velký počet kapsiček na velkou spoustu karet, tak jsem ji jich udělala celkem 24, na každé straně peněženky 12.

A ze zbytků látek jsem ji ještě šila dokladovku s dalšími kapsičkami na doklady, kartičky pojišťovny (má 3 děti) a další jiné karty, třeba i pasy se vejdou pod středové velké kapsy.

Peněženka i dokladovka se líbily a v momentě byly naplněny do posledního místečka.

 

Pro Ivety

Mám ve svém blízkém okolí několik Ivet, dvě kamarádky Ivety, kosmetičku Ivetu. Jedna z Ivet – tmavovláska má narozeniny v prosinci, většinou ode mě dostává nějaký dárek s vánoční tématikou, vánoční prostírání, vánoční štolu na stůl, vánoční vpichovanou kouli. Tentokrát si ale už někdy v létě při grilování Iveta posteskla, že nemá žádné prostírání, které by použila po zbytek roku, tak jsem se pustila do prostírání s obrázky od moře. Zkombinovala jsem je s látkou, která se Ivetě u mě líbila už někdy dřív, a vzniklo prostírání použitelné po většinu roku.

Druhá kamarádka Iveta – blondýnka má narozeniny v lednu, pro ni jsem šila prostírání, středový ubrus a podkafíčka. Ze stejných látek už ode mě prostírání měla, ale jenom 4 kusy, a potřebovala by jich víc, tak jsem ještě 2 další prostírání došila, a ze zbylých látek vyšlo ještě na čtvercový ubrousek na střed stolu a z úplně posledních kousků látek jsem ušila ještě podkafíčka.

Srdíčkové ubrusy a prostírání

V lednu jsem vybrala ze svého bohatého „sysliště“ látky se srdíčky v červeno režné kombinaci, chystala jsem se na ně už dlouho, takže konečně přišel jejich čas. Látky byly ze stejné kolekce, jedna s červeno cihlovými srdíčky v proužcích na režném podkladě, druhá s režnými srdíčky na červeno cihlovém podkladě. Rozhodla jsem se je zkombinovat pouze spolu, tak vzniklo několik ubrusů – jeden čtvercový, dva obdélníkové a dva druhy prostírání. Látky jsem spotřebovala skoro do posledního kousku, zbylo jen pár proužků a odřezků, asi je použiji na podkafíčka nebo do taštiček.

Třeba se budou někomu hodit, na Valentýna nebo k svátku matek. Takto vypadají na stole v kuchyni jejich různé kombinace.

Zatím jsou ke koupi v mém obchůdku na Fléru.

Ušila jsem i několik srdíček z různých kousků červenobílých látek, zbytků z mé deky s hvězdami. Srdíčka dostaly kamarádky, maminky a jedno mě visí doma v obýváku. Na internetu jsem se naučila dělat mašličky s pomocí vidličky, použila jsem je k ozdobení srdíček.

A takto srdíčka visela na Valentýna na vstupních dveřích.

 

Dárky pletené

Už jsem psala, že jsme s manželem konec loňského roku a začátek letošního promarodili. Nezúčastnili jsme se ani tradičních rodinných návštěv, aby jsme bacily nešířili dál, já měla v tu dobu i vysoké teploty. Většinu dárků jsme poslali po dceři a synovi, ale na ty pletené jsem potřebovala ještě chvíli času na dokončení. Takže ideální pro čas rekonvalescence, zalézt pod deku a jehlice do ruky.

Pletla jsem teplý svetr z akrylu na zapínání se zipem pro tchána a pro tchýni jsem dělala zavinovací tenčí svetr ze směsi bavlny a akrylu, a ze zbytku ještě pruhovanou šálku – tunel a háčkovanou kytičku na ozdobu.

Dříve jsem pletla hodně, určitě víc než šila, ale od roku 2007 mě celkem pohltil patchwork, jéé mám letos 10-leté výročí s patchworkem. Klubíček mám ale doma tak 3 pořádné krabice, mám i několik rozpletených a rozháčkovaných věcí čekajících na dokončení. Nějak mě to pletení navnadilo a začala jsem si plést svetr pro sebe. Jen oproti patchworku je to běh na dlouhou trať, ušít prostírání nebo třeba polštář jde za pár hodin, ale svetr zabere pár dnů i týdnů.

Vánoční dárky II.

Šila jsem i dárky pro sestřiny kolegyně a její tchýni. Kolegyně dostaly vánoční podkafíčka z krásné kolekce Holiday Magic a tchýně kabelku s obrázky z Paříže.

Potřebovala jsem ušít také drobné dárky pro  kamarádky a známé. Iveta moje kosmetička dostala podkafíčka a kamarádka Iveta dostala ušitý stromeček v květináčku.

Ušila jsem i sadu prostírání s ubrusem ve stříbrno-černé kombinaci barev.

 

 

Mamce se tato sada moc líbila, ale do jejího interiéru se tato barevná variace moc nehodila. Ale měla jsem doma ještě stejné domečky ve zlato-zelené kombinaci, tak jsem ji ušila podobnou sadu v červeno-zeleno-zlatých barvách. Dostala ještě sadu luxusních podkafíček, použitelných po celý rok.

 

 

 

 

 

 

 

 

Pro sestru jsem měla ušitou kabelku už od října, chtěla jen takovou malou na telefon, doklady a kapesníky. Poprvé jsem vyzkoušela novou výztuhu Style-Vil, je to takový molitan oboustranně potažený textilií. Kabelku není potřeba prošívat, látka hezky na molitanu drží sama, i kabelka krásně drží tvar. Ušila jsem si ze stejnou výztuhou kabelku i pro sebe, ale teď jsem si uvědomila, že ji ještě nemám ani vyfocenou, i když ji nosím už od září…. Budu to muset napravit.

Eliška – neteř dostala ušitou taštičku.

Dárky vánoční

V listopadu byl nejvyšší čas začít šít dárky na vánoce. Nejdříve jsem šila věci co si objednaly kamarádky pro své blízké. Jedna milá paní chtěla ušít adventní kalendář pro dceru, vybrala si panel látky s natištěnými ponožkami, takže jsem šila 24 ponožek, nebo vlastně 48, protože jsem je dělala i s podšívkou. Na zadní stranu jsem vybrala vánoční červenou látku. Dcera z nich byla nadšená.

adventní ponožky

Paní Štěpánka chtěla ještě ušít nějaké drobné dárky pro své kamarádky. Domluvily jsme se na ušití obalů na knížky, kosmetických taštiček a kapsičkách na hygienické potřeby, udělala jsem jich víc z různých látek a rozličných tvarů, aby si paní mohla vybrat. Největší úspěch měly obaly z fialovo-tyrkysových látek, tak vznikly dvě sady. Dále se líbily půlkulaté taštičky, samozřejmě s tyrkysovou látkou.

Obal na knihu, na kapesníky, kapsičky

 

 

Šila jsem kosmetické taštičky různých tvarů a velikostí.

kosmetické taštičky

 

 

 

 

 

 

 

 

Ušila jsem i několik různě velkých obalů na knihy, poprvé jsem šila i obaly nastavitelné podle šířky knihy. Vyzkoušela jsem i několik druhů výztuh. Snad si budu do příště pamatovat, která z nich se mě zdála nejlepší, myslím, že to byl ronofix. Obal byl pevný, ale přitom tak akorát měkký, s ronarem byl moc tvrdý, a se sakonem nebo termolínem moc měkký a tlustý.

obaly na knihy

nastavitelné obaly na knihy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Různé dárky

Mezi šitím dek, jsem potřebovala ušít i několik dárků k narozeninám pro rodinu.

V srpnu měla kulatiny mamka, šila jsem pro ní rámečkovou kosmetickou taštičku.

V září šel poprvé do školy synovec Kuba, který má narozeniny 10. září, tak dostal ušité věci do školy, ubrousek, podsedák na židli, malé rámečkové pouzdro a pytlík na papuče. Látku se sovičkami si u mě vybral sám, zkombinovala jsem ji s hodící se tyrkysovou.

V říjnu měla narozeniny sestra Jana, pro ní jsem šila menší překlápěcí kabelku s dlouhým nastavitelným uchem, vyměnitelným jen za krátké poutko kolem ruky. Látky jsme vybíraly společně, modrou imitaci kůže a k ní jsme se rozhodovaly mezi několika batikami, nakonec vyhrála tyrkysová. Kabelku lze překlápět na obě strany a tím vzniknou různé barevné možnosti, uvnitř má kapsu, další kapsa na zip je pod překlopením. Dala jsem do ní jen tenkou výztuhu, ale příště by byla lepší nějaká pevnější.

Tato kabelka je ideální třeba do města na nákupy, na procházku, nosí se šikmo přes rameno, člověk má volné ruce a přitom má kabelku u sebe na těle. Janča ji měla, když jsem byly společně na vánočních trzích, k šedému zimnímu kabátku vypadala moc hezky.

V říjnu má narozeniny ještě tchýně Anežka, pro tu jsem šila peněženku s rámečkem. Byla moje první. Látky jsem vybrala stejné ke kabelce, kterou dostala před rokem.

Ještě jsem šila 4 polštáře z panelu s kachnami a bažanty. Ty dostal otec k vánocům.

O dalších vánočních dárcích napíšu příště.

Piráti a kočičky

V září a říjnu jsem šila deky pro kamarádku Leu, s piráty pro jejího syna Leoška, kočičky pro její neteř Marušku. Na dece s piráty jsme se vlastně začaly domlouvat už v červenci, ladily jsme látky, většinu si donesla Lea sama, já jsem dodala jen tyrkysové pro oživení, domlouvaly jsme se na vzoru. Po ušití pirátského topu si musel chvilku počkat na dokončení a prošití, protože se blížily 1. narozeniny Marušky a musela jsem ušít nejdříve deku pro ní.

Lea si i na deku pro Marušku donesla svoje látky, kočičky a k nim puntíky v tyrkysové, červené, bílé a kousek žluté, k nim jsme ještě přidaly šedé puntíky pirátské. Látka s kočičkami neměla mezi obrázky mezeru na šev, tak jako piráti, které jsem mohla obšít proužky, takže jsem nakonec čtvereček 9 kočiček aplikovala na puntíkované čtverce pomocí pavučinky. Měla jsem strach, aby deka nebyla moc tvrdá, ale byla v pohodě. Lea se zase bála žluté, ale myslím si, že deku krásně oživila, a bylo ji jen tak akorát.

Na spodní stranu dek jsem použila můj oblíbený fleece, deka je pak krásně hřejivá a měkká, pro piráty tyrkysovou barvu a pro kočičky červenou. Tentokrát mě tyrkysová deka trochu potrápila při prošívání, fleece se mě různě hrnul a elektrizoval, několikrát jsem musela i párat, ještě se mě to nikdy nestalo, nevím čím to bylo, jestli byla deka nějak šikmo střižená.. no nakonec jsem to nějak zvládla.

Obě deky se líbily.

deka Kočičky

deka Piráti

Samozřejmě jsem k dekám ušila i polštářky.

 

 

 

Deka pro Lenku

V srpnu jsem šila deku pro dceru Lenku. Bavily jsme se o ní už dlouho, minimálně rok měla Lenča koupenou fialovou fleecovou deku – dvojdeku na spodní stranu, ale opravdu k šití jsme se dostaly až vloni v srpnu. Pomohlo tomu i to, že v létě má Lenka více času, jinak během roku má každý den trénink, chodí domů až večer, a o sobotách a nedělích jezdí na závody. Tancuje v Efekt dance, dělá i trenérku, navíc ještě trénuje gymnastky.

Každá deka, vlastně i každý jiný patchworkový výrobek vzniká určitý čas, a není to jen po dobu šití, ale člověku se v hlavě honí spousta nápadů, kombinací, mě třeba cestou v autě (jako spolujezdec) nebo před spaním. Pak dojde na čtverečkovaný papír a tužku, a pak začnu probírat hromady látek, různě je kombinuji, přehazuji.

Tady byla barevnost jasná: fialová, tyrkysová, trochu růžové, vzor z trojúhelníků, neboli půlených čtverců, ve středu deky měl být anglický nápis. Myslela jsem si, že budeme muset jít na nákupy látek, protože vím, že se Lenka bojí moc vzorovaných látek, i její předchozí a první deka Puzzle byla sice hodně barevná, ale látky byly jenom z jedné kolekce a to z bylinek, které jsou vlastně barva na barvě. Nakonec Lenča překvapila, vybrala si z domácích zásob látek, převážně z batik, vybírala ty s menším vzorem, ale i tak je tam vzorů dost. Aby vynikl nápis ve středu, vybraly jsme světlou fialovo tyrkysovou látku, byl to vlastně závěs koupený v sekáči, měla jsem jej ve skříni několik let, a jeho čas přišel, látka byla pěkná a kvalitní a barevně se hodila. Na písmena jsme vybraly nejtmavší fialovou batiku.

Trochu nás potrápil nápis, nejdříve jsme se snažily si jej udělat samy na čtverečkovaný papír, ale nakonec pomohl manžel s počítačem, nápis převedl na jednotlivé čtverečky, vlastně takový digitální styl písma. Pak ještě zbývalo vypočítat z jak velkých čtverečků nápis udělat, aby se vše vešlo na koupenou fleecovou deku 240×200 cm.

Nastala fáze šití, řezala jsem spoustu čtverečků světlých a tmavých (velkých 5 cm) a Lenča z nich na bílé prostěradlo skládala nápis, sem tam jsme vložily i nějaké čtverečky z ostatních batik, pak bylo potřeba vše donést ke stroji k sešití. Lenča skládala jednotlivé řady slov na sebe a číslovala je, já jsem sešívala jednotlivé čtverečky, pak jsme ze sešitých řad skládaly slova, které jsem pak sešívala po řadách dohromady, no měly jsme trochu strach, jestli nám to vyjde, jestli někde něco nepřehodíme, ale podařilo se. Nápis ze čtverečků byl hotový, nastala fáze šití půlených čtverců, a zase skládání a rovnání kolem nápisu, snažily jsme se látky dávat od světlých ve středu k tmavším na okraj deky.

Lenča mě ještě pomohla s uděláním sendviče, tj. fleecová deka, na ni položit vatelín (ručně sešitý) a na něj urovnat sešitý topík, a odjela na každoroční 14 denní letní soustředění s Efektem. Špendlení a prošívání už bylo na mě. Z prošívání jsem měla celkem strach, tak velkou deku s fleecem jsem ještě neprošívala, ale podařilo se, šlo to celkem v pohodě, při lemování jsem zjistila, že jsem si ani nedala přídavný zvětšující stolek ke stroji a prošívala jsem jen na malé ploše stroje.

Fotku s hotovou dekou jsem Lence posílala na taneční soustředění, moc se jí líbila. Nyní pod ní stále spí, což moc ráda nejsem (z hygienického hlediska), patchworkovou deku nelze prát na tolik stupňů jako povlečení, ale na druhou stranu jsem ráda, že má deka takový úspěch a používá se. Never stop dreaming – Nikdy nepřestávej snít….

Deku jsme nazvaly Ishiharův test,  neboli test barvocitu, k čemuž nás inspirovaly muži v rodině, manžel i syn měli problém nápis přečíst, vadili jim vložené barevné čtverečky i to, že nejsou písmena zaoblená.

deka Ishiharův test

deka Ishiharův test

img_0501

zadní strana s fleecem

zadní strana s fleecem

A ještě jedna fotka s mojí rukou, kterou jsem si poranila špendlíkem při prošívání. Ale prý nejlepší patchworkové výrobky jsou ty s vlastní krví.

img_0497

 

Předsevzetí

Poslední den v roce je dnem bilancování i dnem bujarých oslav, já jsem ho měla trávit původně úplně jinak, s přáteli v hospůdce, ale konec roku se nám trochu zašmodrchal. Manžel lehl 21. a já ho následovala 24. na Štědrý den, teploty, kašel, od doktora jsem dostala antibiotika. I dnes po více jak týdnu stále nic moc, jen se tu doma tak ploužíme a stále pěkně kašleme… no takhle zničená jsem nebyla už dlouho, že by věkem…

Musím se přiznat, že mám tady v psaní velké resty, dlužím ještě napsat o půl roce mého šití, vzniklo několik dek, polštářků, prostírání i dalších drobností. Slibuji, že vše doženu v co nejkratší době a dávám si předsevzetí psát pravidelně.

Všem přeji do Nového roku vše nej a hlavně hodně zdraví.

PF 2017

PF 2017